Navečer v pozdním létě
jsem seděla na břehu rybníka
všechny barvy měl svět na paletě
čas pomalu, něžně, utíkal
na hladině vážky tančily bolera
za šumění vánku, jež vtékalo do uší
a slunce jak medová poleva
leželo na všem... i na duši
Zima pomalu vyklidila krám
stébla trav těší se na kapky rosy
už jenom párkrát zamrkám
v zahradě s kávou sedneme si bosí...
Za oknem se sype sníh
na komíny a na střechy
protějších domů secesních
mezi mé tiché nádechy
Tobě za límec a mezi řasy
za nimiž Tvoje oči zazáří
svět sněží, sněží do krásy
schází mi Tvoje prsty na tváři...
Podívej se na svou dlaň
Co stát se má, se staň
Podívej se líp... v Tvé ruce
Držíš křehký svět mého srdce