Letní odpoledne

 

Mraky jsou z cukru - moučky
jak ovce tvoří nadýchané hloučky
pak přesypou se jako hodiny -
změní se ve veselé delfíny

a někde vysoko, vysoko nad námi
moře modré, až voní chrpami
na patře jemná chuť tramínu
letadly vyjeté koleje v akvamarínu...

Linka snů

 

Scházím se s Tebou ve spánku

čekáváš na mě na konečné

na lince snů.. můj beránku

polibek, pak jdeme společně

malovat na plátno noci 

štětcem z vlasatých hvězd

zažívat zase ten pocit

nechat se Tebou vést

vedeš mě jako princeznu

po naší tenké lince snů...

Vzkaz rytíři

Když někdy zraňuji Tě slovy

aniž bych chtěla, stále víc a víc

svou bolest často nevypovím

Ty... ve dveřích stojíš s náručí slunečnic

Obejmeš mě, když je mi v srdci chladno

zase mě důvěře naučíš

když mám strach postavit se na dno

na břeh mě neseš v náruči...

Modrý motýl

 

Život nás otupil na hranách

jsme krotcí tak, jako beránci 

mé srdce vyplň v prasklinách

a naposled mě vyzvi k tanci

Jen modrý motýl nad dlážděním

dívá se na mou samotu

když tančím a vím že nic nezměním 

ve světě velkých lží ... a malých životů

První sníh

Usínám nad knížkou na straně šedesát pět

myšlenky na Tebe jako vlak letí tmou 

pročítám svoje sny splétané ze slov, z vět

mám ráda tu knížku v mých citech vázanou

Zdá se mi o Tvých tichých krocích

v každém dni dáváš mi lásku, dáváš mi něhu

ve spáncích pomalu cítím tep noci

před domem srdce vyšlapané v prvním sněhu

Co je úsměv?

Úsměv je tichý vzkaz

vzkaz očí, rtů, vzkaz bez řečí

klíč, který odemkne Alcatraz

některou bolest zmírní, jinou vyléčí

ten správný je vět krásnou variantou

úsměv je zázrak, úsměv je esperanto

Polední zvony

 

O tisíc polibků později

vím, co nevěděla jsem

jsi úkryt, jsi mou nadějí

zavřu jen oči a jdu za hlasem

Jsi Halleyova kometa

co přiletí za život jen jedenkrát

naše světy proplétáš

když při mě stojíš, přestávám se bát

V srdci mi láska zvoní:

"Cink! Cink!" jak polední zvony

máš na dlani mé sny, mou důvěru

na půdě prší polibky i slzy andělů