Píšu vzkaz prstem na špinavou výlohu
podívej nahoru na modrou oblohu
je plná čar, tak jako naše dlaně
za Tebou kráčím pomalu, odhodlaně
Občas v mém malém příběhu
srdce mi buší, přidávám do běhu
k němuž mě svádí, nutí
záblesky pocitů, drobná ohlédnutí
Vzpomínky, letmé pohledy
probouzím zapomenuté vůně
svět náhle přestává být šedý
někdy se krásně srdce rozestůně
k oblakům vystoupá vzducholodí
a velké příběhy z malých se rodí...
pátek 15. března 2019
čtvrtek 7. března 2019
Nakreslené srdce
Všechny své slzy svážu do uzlíku
a hodím s nocí do plamene
až oprší naše srdce nakreslené
červenou křídou na chodníku
a hodím s nocí do plamene
až oprší naše srdce nakreslené
červenou křídou na chodníku
čtvrtek 21. února 2019
Noční hlídka
Dáváš mi pocit princezny
jsi statečným rytířem ze staré báje
Spi, budu hlídat Tvoje sny
celou noc budu je hlídat a uhlídám je ...
jsi statečným rytířem ze staré báje
Spi, budu hlídat Tvoje sny
celou noc budu je hlídat a uhlídám je ...
čtvrtek 14. února 2019
Tíha
Uzounkou stezkou jdu, cestičkou pro pěší
se mnou jen bezmoc a vlastní nahota
víš, někdy bývá to nejtěžší
dotknout se vlastního života...
se mnou jen bezmoc a vlastní nahota
víš, někdy bývá to nejtěžší
dotknout se vlastního života...
čtvrtek 31. ledna 2019
Střela
Jsem zbloudilá střela
která našla cíl
Tvou lásku bych chtěla
pumpuje sílu do mých žil
a moje srdce pro Tvé bije
jsem zbloudilá střela
jsem pusa od Julie
která našla cíl
Tvou lásku bych chtěla
pumpuje sílu do mých žil
a moje srdce pro Tvé bije
jsem zbloudilá střela
jsem pusa od Julie
pátek 25. ledna 2019
Leden
Lednová obloha, když se rozpláče
vločky cukrují střechy jak koláče
pak toužím číst pár slov, pár řádků
které jak déšť z okvětních plátků
se snášejí do všedních dní
a do snů všech Julií...
vločky cukrují střechy jak koláče
pak toužím číst pár slov, pár řádků
které jak déšť z okvětních plátků
se snášejí do všedních dní
a do snů všech Julií...
sobota 19. ledna 2019
Naděje
Osud a hvězdy nic mi neprominou
chybí mi klid, chybí mi jistota
copak je pouze mojí vinou
že se tak klikatí stezky mého života
že moje cesta vede jen samou divočinou?
Okamžik spočinu, než dalších úkolů se zhostím
na chvíli vale dám chmurám
hned zase vyrazím plná pochybností
jak tenká pupeční šňůra
naděje pojí mě s budoucností
chybí mi klid, chybí mi jistota
copak je pouze mojí vinou
že se tak klikatí stezky mého života
že moje cesta vede jen samou divočinou?
Okamžik spočinu, než dalších úkolů se zhostím
na chvíli vale dám chmurám
hned zase vyrazím plná pochybností
jak tenká pupeční šňůra
naděje pojí mě s budoucností
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)