Naděje

Osud a hvězdy nic mi neprominou
chybí mi klid, chybí mi jistota
copak je pouze mojí vinou
že se tak klikatí stezky mého života
že moje cesta vede jen samou divočinou?

Okamžik spočinu, než dalších úkolů se zhostím
na chvíli vale dám chmurám
hned zase vyrazím plná pochybností
jak tenká pupeční šňůra
naděje pojí mě s budoucností

K půlnoci

Měsíc se v oknech zrcadlí
za chvíli obejde náš dům
půlnoc se přehoupne přes zábradlí
jak výpravčí dá zelenou snům

Ať v dalším roce najdeme, co zdá se ztracené
i když se život někdy vzpírá,
co nestihli jsme, v klidu doženem
naše naděje ať nikdy neumírá

Ať nedojde nám nikdy, nikdy dech
a časem plachtíme jak ptáci na křídlech...

Letošní vánoční

Vánoce čisté jak sněhové vločky
hebké jak kožíšek kočky
co se za komínem prochází
příští rok prostý nesnází
plný nadějí a krásných chvil
všechny dny něžné jak kroky víl

Zase láska

V noční tmě myšlenky a v nich náznak
poznání, v očích štěstí slzy
Láska je, světe, půvabný zázrak
Láska se nikdy neomrzí...

Jaký jsi?

Schovaná do řádků
čtu si Tě pozpátku
Jaký Tvůj hlas má vlastně zvuk?
Jaké sny jsi měl jako malý kluk?

Na kterém boku večer usínáš?
Jak moc mě vlastně znáš?
Kolik úsměvů pro mě asi máš
jestlipak se ještě někdy červenáš?

Před usnutím...

Nechám si spadnout u košilky ramínko
zavřeš oči a já potom snáz
po Tvých dlaních půjdu pěšinkou
cesta je dlouhá, my máme čas
a až se venku bude stmívat
spi, moje Lásko, já se budu dívat...

Jak to je..?

Den za dnem moje smysly vplétáš
do závojů šeptaných lichotek
sám se v nich ztrácíš, k mrakům vzlétáš
když svatý grál zdá se být na dotek

Důvěra láká ze skrýší tajemství
a dávné vzpomínky v paměti zasuté
o kterých jenom naše srdce ví
v novém světle teď berou mi dech

Láska není jen náklonnost k druhému
není to touha, není to jenom cit
je jediná a nepodobá se ničemu
láska je neschopnost bez toho druhého žít...