Všední dny

Říkal jsi, že to tak prostě bývá
že svět se zase stane šedým
že láska před námi se skrývá
ať svoje city trochu zředím

Prý bez bláznění a přískoků srdce
svět se točí dál, že to znáš
nemám se tomu bránit příliš prudce
že v mých verších dlouho už sebe nehledáš

Něco Ti povím: Je to kříž
když už se na mne jak dřív netěšíš

Vesmírná pošta

Vím jistě, že tam někde jsi
uprostřed vln a vodní tříště
cítím Tě všude, volat nemusíš
pošlu Ti vzkaz v láhvi na kotviště

Anebo raději na noční nebe
napíšu morseovkou poskládanou z hvězd
Že se mi stýská, že miluji jen Tebe
že Ti chci hvězdy z toho nebe snést

Hvězdy, ty svítí do všech vesniček
i do míst, kde jsi a kde to mořem voní
předají vzkaz mezi mraky dalších psaníček
a neztratí jej, jak dopis v láhvi, co zatoulal se vloni.

Smysl a cíl

Chystej se, Lásko, chystej se do daleka.
Najdi nový cíl, když dosáhnem, o čem jsme snili.
Ty najdi cíl. Žádná překážka nás nepoleká
a já dám smysl každému Tvému cíli...

Chci

Měsíc se proplétá skrz oblaka
a mě už nic jiného neláká...
                                           než
usnout Ti v klíně, když si čteš..
                                           jak kočka
až zavřeš knížku počkat...
                                           povídat si o čemkoli
chybíš mi tak moc, až to bolí...

Březen

Březen, ten milý výstředník
přiletěl na koni v bílé maškarádě
stromy pocukroval přes cedník
peřinu tulipánům přitáhl k bradě

Eva

Před domem zkřehlá, s nevyřčeným přáním
prstem stírám déšť z okenních skel
jak žena jménem Eva s jablkem v dlani
stojím tu před Tebou s hrstí karamel

Myšlenky

Ve Tvých myšlenkách dostávám křídla
sypeš mi třpytivé hvězdy do vlasů
rty dáváš mi na kůži otisk pečetidla
jsem Tvým průvodcem v době nečasů