Duha

Kam vede duha a jak je dlouhá?
Nikdo to nikdy nezměří.
S kapkami deště sladkými jak touha
andělům štěstí dnes pršelo do peří.

Chybí mi

Chybí mi způsob, jakým říkáš slova,
jak se ve mně příliv viny rozhostí,
to, jak rozlobíš se zas a znova,
když vše pro Tebe je věcí cti.

Chybí mi bliknutí ledky telefonu,
když píšeš.. Chybí mi síla a občas naděje,
chybí mi Tvá vůně - jediná z milionů.
Může mi chybět něco, co ještě je?

Když odcházíš

Neznám hezčí pohled než obraz Tvých ramen
rovných a voňavých jak mívají sochy od řezbáře
neznám smutnější pohled než obraz Tvých ramen
když odcházíš, když skryješ výraz Tvojí tváře

Když odcházíš, mé řasy slzy ztěžka setřepou
srdce je sevřené jak v kleštích
Tvůj stín vyjde z místnosti dva kroky za Tebou
a na chodníku rozpustí se v dešti

Dírky

My dva spolu nikdy nejsme staří
díváme se, jak měsíc ve tmě zraje
skrz oblohu nám do usínání září
hvězdy jak malé dírky v podlaze ráje

Horečka noci

Večer se plíží dvorkem,
v dohledu není ani stín,
tma kolem sálá horkem
a noc mě spolkne jako aspirin.

Kočka

Jsem kočka divoká.
Nepřiběhnu na zavolání.
Toulám se v zátokách,
vracím se domů za svítání.

Až sama budu chtít,
otřu se o Tebe hebkým tělem,
přes půlku světa přijdu Tě políbit
hříšně i nevinně, pokorně i směle.

Nemá se žebrat o lásku, já vím.
Když však mi chybí na kůži Tvůj dech,
tak o Tvou lásku prosím. Vím, že smím.
Až přijdeš si pro mě - do noci čekám na schodech.

Letní

Měsíc si k večeři dá chleba s kmínem
prospí se na střeše za komínem
na cestu do zahrad hvězd se přeptá
a pak si s létem do svítání šeptá