Ztráta

Ztratila se mi slova..
nenacházím z nich ani zlomek, ani gram
Zjistit tak, kdo mi je kam schoval
a nebo aspoň jenom "kam"

Bajka

Byla jsem koník divoký, bujný a veselý
lidé však do klece srdce mi zavřeli
Na nohy okovy, jimiž svazují otroky,
ale já stále jsem koník bujný a divoký
Nakonec z klece na křídlech Pegasů
srdce mne vynese nahoru k nebesům

Něco

Něco je ve vzduchu a zdá se to být blízko
Raději ponořím se na samé dno vany
Letadla létají dnes zapeklitě nízko
a trupy se jim třpytí jak tělo mořské panny

Jednou

Obloha potemněla
a sny padají z nebe,
jednou snad budu Tvoje celá
zachráníš mne... a já zachráním Tebe

Zavolej

Slunce rozehřívá moje slzy
vpíjí se do tváří jak obtisky léta
Zavolej.. Tvůj hlas mne neomrzí
odháníš ode mne strach z tohoto světa

Podzim

Kdo to slovo řekl? Já ne!... Jen malá popleta
- babočka na kameni trénuje nádech,
hřeje si křídla v posledním záchvěvu léta
v paprscích slunce, s podzimem v zádech

Zlaté vlasy

Vítr dnes voněl všemi barvami
přinesl vzpomínky plné dávné krásy
rackové ukřičení kroužili nad námi
hřebeny vln se leskly jako zlaté vlasy