Podzim

Kdo to slovo řekl? Já ne!... Jen malá popleta
- babočka na kameni trénuje nádech,
hřeje si křídla v posledním záchvěvu léta
v paprscích slunce, s podzimem v zádech

Zlaté vlasy

Vítr dnes voněl všemi barvami
přinesl vzpomínky plné dávné krásy
rackové ukřičení kroužili nad námi
hřebeny vln se leskly jako zlaté vlasy

Vážka

Dny rodí se čím dál více stejné
když náhle.. přes řeky a přes překážky
přes modré řeky přilétla až ke mně
a Tvé rty zrcadlí se v očích té malé vážky

Chladné hvězdy

Hvězdy se tajemně usmívají z výšky
jsou chladné jako zlaté plíšky
Když ten, kdo dnům dá smysl, se mnou není,
chci tančit v mokré trávě. Tančit k zapomnění

Deštivé léto

Mám pocit, že celé léto prší
mám nový deštník a já jsem obyčejná
přemýšlím, co s mou starou duší..
která je taková, jak kdysi - stále stejná

Přesýpací hodiny

Večer mne spoutává zvláštní mocí,
pomalu pršíš mi srdcem k duši,
přesýpací hodiny dnů a nocí
přesypou sůl do časů, kde Tě tuším

Pár slov

Asi se mi budeš smát,
ale já umírám, ačkoliv slzy schovám,
když dlouho neříkáš ta slova:
"Mám Tě rád..."