Pojeď

Brodím se tmou, teče mi do šálku
pojeď už za mnou a krájej dálku
ukroj kus noci, ukroj kus mého bolu
ukroj kus noci a sníme ji spolu

Nehoda

Když měsíc usnul, komety své šaty svlékly.
Otevřel oči, lekl se a srpkem propích do oblohy díru.
Hvězdy se tou dírou rychle rozutekly.
Nebe je černé - ony toulají se po vesmíru...

Veď mne

Po nebi jdou mraky jako černé saze
příliš pomalu se Země pro mne točí
ztratím se tiše na oběžné dráze
vidím miliony hvězd, září jak Tvoje oči

Hej, chlapče s očima plnýma hvězd
chci se dát Tebou ve tmě vést
často se v temných nocích ztrácím
a nejsem dobrá v navigaci...

Vzdor

Tuším, že jednou Ti zevšední
mé pohyby, má opálená kůže,
můj smích, který do uší Ti zní.
Neměj strach, nebudeš mi dlužen...

Však odmítám smířit se s tím,
že drahokamy promění se v smetí
a ač běh života z hloubi duše ctím,
chci si vrýt navždy do paměti

každý Tvůj úsměv, každý nádech,
prstoklad Tvojí ruky na mých zádech...

Noční

Noc kreslí na stěnu tajemné siluety,
tma z černého saténu, déšť ťuká na parapety,
jak paličky na strunách něžné tóny zní.
Tak si tu po nocích často sama sním.
Oči mám od deště zamžené
a srdce... rozčepýřené

Odstíny

Neslyšně tma vtančila přes dvorky
každou noc odstíny má nové
dnes je jak hladká šíje kreolky
a ráno bude karmínové

Chodník

Za Tebou vede chodník křivolaký
- je třeba zdolat velké vlny, rukama roztrhat mraky,
tisíckrát klopýtnout a párkrát pohnout skálou,
když získat chci Tvou lásku stálou...