Život

Těším se, až jednou nedopíšu sloku.
Zmlknu a skončím se svým Říkáním.
Skutečný život chci žít po Tvém boku,
to ostatní je jenom čekání.

Pátek

Dát sbohem svojí svobodě

já, Pátek, čmárám na papír

pak listy pouštím po vodě 

snad můj vzkaz Tě překvapí

Vězněm na pustém souostroví

mezi liánami spícími

popíšu celou knihu slovy:

                     "Chybíš mi..."

Na okraji

Být motýl, pohladím křídlem tenkým

na Tvém rtu malou prasklinu

sednu na okraj sklenky

opilá Tebou utopím se ve vínu

Však nejsem motýl bohužel

jen černý anděl bez křídel

a dávno z mých rtů setřen pel  

Tečky

Tři tečky za větou jsou zamyšlené ticho

když myšlenky jsou smutné svojí tíhou

Tři tečky... němý otazník

slova, která nikdy nezazní

jak stopy v čerstvém sněhu

tři tečky skrývají mou něhu

Tři tečky můj vzkaz předat umí,

jak Amazonka za slovy jen šumí...

Střepy

Kdybys směl prohlédnout zblízka mé duše odlitek,
snad uvěřil bys, že jsem jenom Tvoje.
Znovu pra... znovu pra.. znovu prasklá deska výčitek,
bolavých krutých slov celé ohňostroje...

Pak já a moje srdce rozmetané pod nohama davu.
Než Ty, těžko mne už víc kdo svlékne.
Klečím a čekám, až setneš moji hlavu.
Prosím...posbírej ty střepy, slep mne.

Ty

Pod polštář schovám lásku jako klenot
až s východem slunce uléhám
Krutost je Tvoje druhé jméno
to první zní: Bezbřehá

Kámen

Nemůžu mluvit, slova bloudí
ze rtů nevychází ani hláska
jak bývá jednoduché .. soudit
kde spává úcta.. a kde láska?

Pod jazyk trochu arzeniku
když srdce praská, jak se láme
co na srdci, to na jazyku.
A na srdci... kámen.