Řekni mi slovo.. a já je opředu
něžnými rýmy jak krajkami sněhu na větvích
a velkou hvězdu vetknu do středu
ta vločka po slovech pak steče v krůpějích
Usměj se na mě a Tvůj úsměv
vtisknu si jako pečeť pod víčka
pak na čelo do spaní políbit zkus mě
ten polibek do noci bude svítit jako bludička
úterý 18. února 2014
úterý 11. února 2014
Záře
Měla jsem strach, dívala se kradmo
slunce mezi stromy jako plamen svíce
Tys prolétl mým srdcem na dno
rychle a tiše jako létavice
hvězd spadlých na zem dotýkat se není radno.
Té hvězdy jsem se dotkla.. nepropadla k zemi
vezmu ji do dlaní, ať se v srdci neutopí
září tak krásně .. nejjasněji mezi všemi
Jak Vega, nebo jako hvězda v Kentaurově kopí
září Ti v očích, když probíráš se mými kadeřemi...
slunce mezi stromy jako plamen svíce
Tys prolétl mým srdcem na dno
rychle a tiše jako létavice
hvězd spadlých na zem dotýkat se není radno.
Té hvězdy jsem se dotkla.. nepropadla k zemi
vezmu ji do dlaní, ať se v srdci neutopí
září tak krásně .. nejjasněji mezi všemi
Jak Vega, nebo jako hvězda v Kentaurově kopí
září Ti v očích, když probíráš se mými kadeřemi...
neděle 9. února 2014
Ve svitu měsíce
Ztracená v poušti nevyřčených slov
měsíc zpopelaví, až překročí nov
v tom svitu uprostřed noci mě chraň
polož mi do dlaně Tvou horkou dlaň
Jen Ty smíš vidět mé tělo bez retuše
smíš znát, co váží moje duše
Do srdce vrýt punkové ornamenty
všechno a víc... to smíš jen Ty
měsíc zpopelaví, až překročí nov
v tom svitu uprostřed noci mě chraň
polož mi do dlaně Tvou horkou dlaň
Jen Ty smíš vidět mé tělo bez retuše
smíš znát, co váží moje duše
Do srdce vrýt punkové ornamenty
všechno a víc... to smíš jen Ty
pátek 7. února 2014
Hřích
Políbil jsi mě do vlasů
a tím jsi do nich zaklel hřích
poznám Tě po vůni, po hlasu
podle Tvé siluety ve dveřích...
Poslepu dech Tvůj v pomlkách
poznám.. má vlastní rytmus v tichu znící
chvění našich těl v prolukách
vykreslí siluetu v svitu svící
Zavřu oči a vím, kdybys tu byl,
jistě bys moje vlasy zase políbil...
a tím jsi do nich zaklel hřích
poznám Tě po vůni, po hlasu
podle Tvé siluety ve dveřích...
Poslepu dech Tvůj v pomlkách
poznám.. má vlastní rytmus v tichu znící
chvění našich těl v prolukách
vykreslí siluetu v svitu svící
Zavřu oči a vím, kdybys tu byl,
jistě bys moje vlasy zase políbil...
čtvrtek 6. února 2014
Co když..
Co jestli mě nepodržíš,
až budu padat po zádech...
Co když to vlastně ani nevíš,
že právě teď mi došel dech...
Co když už se nenadechnu
a voda za mnou zavře se
jak poraněné zvíře zdechnu
a svit z mých očí proud navždy odnese...
až budu padat po zádech...
Co když to vlastně ani nevíš,
že právě teď mi došel dech...
Co když už se nenadechnu
a voda za mnou zavře se
jak poraněné zvíře zdechnu
a svit z mých očí proud navždy odnese...
středa 5. února 2014
Šero
Na dveře jak déšť padá tma
obejmi mě a sejmi tíhu z ramen
noc zdá se být dnes bezedná
v srdci jen jiskra.. žádný plamen
V nočním šeru ... tiše si spolu šeptáme
vnímám jen pohyby Tvých rtů
Tvůj hlas, příběhy dosud neznámé
jsou visutým mostem mých snů
obejmi mě a sejmi tíhu z ramen
noc zdá se být dnes bezedná
v srdci jen jiskra.. žádný plamen
V nočním šeru ... tiše si spolu šeptáme
vnímám jen pohyby Tvých rtů
Tvůj hlas, příběhy dosud neznámé
jsou visutým mostem mých snů
pondělí 3. února 2014
Posviť..
Jsme malé ostrovy, plujeme oceánem,
světélkujeme temnou nocí
Posviť mi.. ať shledáme se spolu s ránem,
nenech mě, prosím, bez pomoci...
Nevidím hvězdy, mléko se nebem rozteklo
přestávám věřit zázrakům...
často mám k Tobě tak daleko -
dál než k bílým oblakům...
světélkujeme temnou nocí
Posviť mi.. ať shledáme se spolu s ránem,
nenech mě, prosím, bez pomoci...
Nevidím hvězdy, mléko se nebem rozteklo
přestávám věřit zázrakům...
často mám k Tobě tak daleko -
dál než k bílým oblakům...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

